Mýdlo zraje jako sýr

Mýdlo zraje jako sýr, dozvěděli se lidé v Holašovicích

ANDREA ZAHRADNÍKOVA

Holašovice - Kováři, řezbáři, keramici, ale i mydlářka, kloboučnice či tvůrce hlavolamů se sešli o víkendu v Holašovicích. Na místní návsi se již počtrnácté uskutečnily Selské slavnosti, své výrobky nabízelo zhruba 210 řemeslníků.      Jedním z nich byla Alena Milíčková, která před deseti lety založila vlastní mýdlárnu v Řepišti na severu Čech. „Na začátku toho všeho byl sen. Probouzela jsem se z narkózy a měla neuvěřitelně živý sen, jak v kroji dělám mýdlo. Rozhodla jsem se to změnit ve skutečnost," vyprávěla. Tehdy však o výrobě mýdla vůbec nic nevěděla, musela tedy najít recept a přizpůsobit ho svým potřebám. Nyní se čtyřmi pomocníky vyrábí mýdlo tradiční starou technikou, živočišné tuky navíc nahrazuje rostlinnými. Základními složkami mýdla jsou kokosový a palmový tuk, k němu se podle potřeby přidává olivový olej, různé silice a vonné esence, bylinky, skořice či káva. Vše se smíchá, nalije do van a nechá zrát. Podobný postup je i u glycerinového mýdla.

Časem méně ubývá

Nakonec se hotový výrobek vyklopí a nakrájí. „Zajímavostí je, že mýdlo se chová jako zrající sýr, takže čím je starší, tím je tvrdší a méně ho ubývá. Zákazníkům vždy doporučuji mýdlo doma rozbalil a nějakou dobu jen nechat v místnosti dodala ,,Milíčková“.

Kdyby se v její mýdlárně vařilo každý den, mohlo by se tu vyrobit 80 kilogramů glycerinového a 30 kilogramů olivového mýdla denně. Ve skutečnosti je však produkce nižší, protože Milíčková chce, aby zákazníci dostávali mýdlo co nejčerstvější. Vaří se tedy dle potřeby. Mezi osvědčené vůně již deset let patří zelený čaj a levandule. Mýdlárna ale zkouší i novinky, letos je to meruňka a višeň. Sama Milíčková mýdla vlastní výroby také používá. Myslí si, že jsou lepší než ta z obchodů. „Moje osobní zkušenost říká, že pokud se budete mýt našim mýdlem, tak přímo na pokožce uvidíte rozdíl oproti průmyslovým  výrobkům, ve kterých jsou chemické složky. Přírodní mýdla navíc krásně provoní koupelnu, takže už nepotřebujete žádnou jinou vůni," řekla. Produkty z její mýdlárny si zájemci mohou koupit převážně na řemeslných trzích, prodává ale také prostřednictvím vlastních internetových stránek. Pouze u mýdla však zůstat nehodlá. „Kdybychom dělali jen mýdlo, tak bychom byli rychle okoukaní. Rozšířili jsme proto nabídku o tělové oleje a koupelové soli, jejichž výroba je jednodušší, protože nepotřebují zrání. Na Vánoce bychom pak chtěli připravit naše mýdla v tekutých variantách," uzavřela Milíčková.

Svůj stánek na Holašovické návsi rozložila také Jarmila Motlová z Plzně. Ta se již dlouhá léta věnuje kloboučnictví. „Odmalička jsem inklinovala k tvořivé práci a v době. kdy jsem se rozhodovala o povolání, lidé hodně nosili klobouky. Vyučila jsem se tedy modistkou a od té doby to dělám," popsala. Tvorba klobouku je podle ní práce na celý rok, jen se podle aktuálního období mění materiály. V létě využívá nejčastěji plátno a slámu v zimě je třeba sáhnout po teplejších materiálech. Protože Motlová působila dlouhá léta v divadle, má blízko k dobovým pokrývkám hlavy. Ráda tvoří klobouky z renesance, secese a především 20. a30. let minulého století. „To je doba, která má pro mě kouzlo. Zvláštní na tom navíc je, že materiály, z nichž se tehdy šilo, dnes už nikdo nevyrábí. Musím je tedy vykupovat z pozůstalostí a tím je klobouk výjimečný,' popsala. Jako inspirace jí slouží staré katalogy a dobové výtvarné návrhy. Při výrobě moderních klobouku je pro Mottovou zásadní názor zákazníku. Šije vždy na základě toho, co od nich slyší, snaží se splnit jejich přání. Stará se samozřejmě i o pokrývky hlavy pro celou rodinu, jen sebe občas trochu zanedbává. „Žiji ve velkém shonu, takže sobě si toho moc nenavrhuji. Jen v zimě si většinou něco vymyslím," přiznala.

Mistr hlavolamů Nepříliš obvyklé řemeslo představil na slavnostech Tomáš Bala z Prahy. Vymýšlí a následně i vyrábí hlavolamy. „Začal jsem s tím asi před pěti lety. Bavilo mé luštit, a tak jsem si chtěl zkusit nějaký hlavolam i vytvořit," vzpomněl. Jeho prvním výrobkem byla miniaturní láhev uvězněná v dřevěné konstrukci. Právě dřevo využívá Bala při práci nejčastěji, důležitým materiálem jsou také provázky. Autor hlavolamu podle něj musí být kreativní a manuálně zručný, vymyslet zbrusu novou hádanku ale není tak těžké, jak by se zprvu mohlo zdát. „Když často luštíte, tak zjistíte, na jakých principech hlavolamy fUnguji. Pak už je jen krůček k tomu je také vytvářet," popsal Bala. Vlastní hlavolamy dává nejprve kamarádům a známým k otestování. Když dosvědčí, že nejsou ani moc lehké ani moc těžké, nabídne je i dalším zákazníkům. Lidé jej mohou potkat především na řemeslných trzích.

Holašovické Selské slavnosti patří podle starosty Jana Jílka mezi 66 nejprestiž-nějších akcí v České republice. „Jsme na to patřičně pyšní a snažíme se, aby tu bylo poctivé řemeslo. Letos poprvé začínaly slavnosti už v pátek odpoledne, což se ukázalo jako správné rozhodnuti. Měli jsme dost času na postavení stánků a hned první den přišlo dost lidí," komentoval. Spokojeni byli i samotní návštěvnici. „Jezdíme sem každý rok a vždy je to výlet pro celou rodinu. Vnoučata baví doprovodný program a já si koupím něco pro radost," řekla Ludmila Zíková z Mokrého.